INFINITIV

• chlubit

PŘÍČESTÍ

činné

• chlubil se / chlubila se / chlubilo se / chlubili se / chlubily se

trpné

• *

OZNAMOVACÍ ZPŮSOB

přítomný

• chlubím se
• chlubíš se
• chlubíte se
• chlubí se
• chlubíme se
• chlubíte se
• chlubí¨se

minulý

• chlubil / chlubila / chlubilo jsem se
• chlubil / chlubila / chlubilo ses
• chlubil / chlubila / chlubilo jste se
• chlubil / chlubila / chlubilo se
• chlubili / chlubily / chlubila jsme se
• chlubili / chlubily / chlubila jste se
• chlubili / chlubily / chlubila se

budoucí

• budu se chlubit
• budeš se chlubit
• budete se chlubit
• bude se chlubit
• budeme se chlubit
• budete se chlubit
• budou se chlubit

PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB

přítomný

• chlubil / chlubila / chlubilo bych se
• chlubil / chlubila / chlubilo by ses
• chlubil / chlubila / chlubilo byste se
• chlubil / chlubila / chlubilo by se
• chlubili / chlubily / chlubila bychom se
• chlubili / chlubily / chlubila byste se
• chlubili / chlubily / chlubila by se

minulý

• byl / byla / bylo bych se chlubil / chlubila / chlubilo
• byl / byla / bylo by ses chlubil / chlubila / chlubilo
• byl / byla / bylo byste se chlubil / chlubila / chlubilo
• byl / byla / bylo by se chlubil / chlubila / chlubilo
• byli / byly / byla bychom se chlubili / chlubily / chlubila
• byli / byly / byla byste se chlubili / chlubily / chlubila
• byli / byly / byla by se chlubili / chlubily / chlubila

PŘECHODNÍK

přítomný

• chlubě se
• chlubíc se
• chlubíce se

minulý

• chlubiv se
• chlubivši se
• chlubivše se

ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB

• chlub se
• chlubme se
• chlubte se

PODSTATNÉ JMÉNO SLOVESNÉ

• chlubení