INFINITIV

• říci

PŘÍČESTÍ

činné

• řekl / řekla / řeklo / řekli / řekly

trpné

• řečen / řečena / řečeno / řečeni / řečeny

OZNAMOVACÍ ZPŮSOB

přítomný

• řeknu
• řekneš
• řeknete
• řekne
• řekneme
• řeknete
• řeknou

minulý

• řekl / řekla / řeklo jsem
• řekl / řekla / řeklo jsi
• řekl / řekla / řeklo jste
• řekl / řekla / řeklo
• řekli / řekly / řekla jsme
• řekli / řekly / řekla jste
• řekli / řekly / řekla

budoucí

• *
• *
• *
• *
• *
• *
• *

PODMIŇOVACÍ ZPŮSOB

přítomný

• řekl / řekla / řeklo bych
• řekl / řekla / řeklo bys
• řekl / řekla / řeklo byste
• řekl / řekla / řeklo by
• řekli / řekly / řekla bychom
• řekli / řekly / řekla byste
• řekli / řekly / řekla by

minulý

• byl / byla / bylo bych řekl / řekla / řeklo
• byl / byla / bylo bys řekl / řekla / řeklo
• byl / byla / bylo byste řekl / řekla / řeklo
• byl / byla / bylo by řekl / řekla / řeklo
• byli / byly / byla bychom řekli / řekly / řekla
• byli / byly / byla byste řekli / řekly / řekla
• byli / byly / byla by řekli / řekly / řekla

PŘECHODNÍK

přítomný

• řka
• řkouc
• řkouce

minulý

• řeknuv
• řeknuvši
• řeknuvše

ROZKAZOVACÍ ZPŮSOB

• řekni
• řekneme
• řeknete

PODSTATNÉ JMÉNO SLOVESNÉ

• řeknutí